2.den - pátek 2.7.2010
V noci jsme zastavovali snad každé 2 hodiny, v podstatě vždy chvilku poté co se mi podařilo usnout. Naštěstí cesta není až tak dlouhá a tak před čtvrtou ranní jsme na Rujáně. Trajekt nám jede až o čtvrt na osm a sluníčko právě vychází, takže se jdeme projít po okolí přístavu v Sassnitzu, byť toho tu moc k vidění není. Po šesté popojíždíme přímo do areálu přístavu, chvilku couráme kolem lodi a koukáme na vlak najíždějící na trajekt a pak už se konečně naloďujeme. Jelikož je krásné a teplé letní ráno, zaujímáme místa na horní otevřené palubě a pozorujeme pobřeží Rujany které trošku připomíná pobřeží staré dobré Anglie.
trajekt Sassnitz - Trelleborg
Zmoženi nočním cestováním pak během plavby na chvilku usínáme a zbudí nás až hlášení lodního rozhlasu oznamující brzké přistání ve švédském Trelleborgu. Před dvanáctou hodinou jsme tedy opět na pevné zemi a můžeme pokračovat přejezdem jižního Švédska. Samotný jih Skandinávie zrovna krásou krajiny neoplývá, takže dohánění spánkového deficitu je asi to nejlepší co se dá dělat. Po dvou hodinách a prvním odpočívadle se krajina začíná přece jen zvolna vlnit a také se objevují lesy, takže začíná být trošku nač koukat. Koukat se na film nemám příliš sílu, neboť komedii Drž Hubu! vidím na palubě busu už snad podesáté, holt něco už jsem toho najezdil a tenhle film je u autobusáků hodně populární. Jinak je cesta dost dlouhá, únavná a moc neutíká. Co mě zaujalo, tak švédové mají po celé délce dálnici poctivě oplocenou, takže zvěř v podstatě nemá šanci se na ni dostat. Až před sedmou večerní jsme u Iddefjordu, který tvoří hranici mezi Norskem a Švédskem. Přes něj vedou u Svinesundu dva mosty jeden starší a jeden nový, dálniční, který byl otevřen teprve v roce 2005. Přejeli jsme nakonec po obou, neboť nejprve sjíždíme z dálnice a míříme na most původní, u kterého se dá bez problému zaparkovat a hlavně se po něm dá projít. To také činíme a přecházíme několikrát z Norska do Švédska a zase zpět. Počasí je famozní a těla znavená celodenním sezením mají radost z každého náznaku pohybu.
Iddefjord
Po krátké pauze se vracíme na dálnici a přejíždíme Iddefjord ještě jednou, tentokráte po novém mostě dálničním. Výhledy jsou z něj možná ještě hezčí, ale jen přes okénko busu, zastavit se tu nedá. Tak se tedy konečně ocitáme v nejkrásnější zemi Evropy, v Norsku. Čeká nás ještě asi hodinka cesty do našeho prvního kempu, který se nachází nedaleko městečka Moss u Oslofjordu na ostrově Jeloy. Kemp je spíše rájem pro karavany, ale i pro naše stany se našla pěkná loučka, navíc nedaleko vody.
kemp u Oslofjordu
Rychle stavíme stan a vzhledem k tomu že je i teď večer stále dost horko, rozhoduju se osvěžit ve vodách Oslofjordu. Voda je teplá tak akorát, ale zátoka je hodně mělká a je tu dost medůz, takže se jen tak ocachtám a jdeme využít k očistě místní sprchu. Ta je tu v ceně kempovného, což v Norsku příliš běžné není, většinou se platí 10 NOKů. Večer se ještě jdeme kousek projít podél fjordu a pak hurá na kutě. S nataženýma nohama se spí báječně.