11.den - neděle 11.7.2010
Z kempu Marvaugen odjíždíme po osmé a během hodiny definitivně opouštíme svět norských hor a sjíždíme do mírně zvlněné krajiny jižního Norska. Čeká nás dlouhý přejezd do Osla. V autobuse většinou dospáváme včerejší večírek, takže cesta dokonce i ubýhá. Před desátou hodinou zastavujeme na protažení na jednom z odpočívadel a za další hodinu na benzince nedaleko Honefossu. A tím naše cesta do Osla na dost dlouho končí. Už na předchozí čurpauze se autobusu příliš nechtělo startovat, ale nakonec naskočil. Teď však zdá se vydechl naposledy. Baterky sice točí, ale motor ne a ne naskočit, vypadá to na problém se sáním paliva. Franta s Oldou, kteří si během dnešního odpoledne vysloužili předzdívku Pat a Mat, se sice snaží pumpovat seč mohou ale asi to nebude to pravé ořechové. Svoji marnou snahu vzdávájí až po třech hodinách, kdy se uráčili zavolat servis. Na benzince působíme jako atrakce a pro pumpaře zřejmě také jako vítané vylepšení tržby, strávíme tu nakonec šest hodin. Nakonec odjíždíme do Osla náhradním místním autobusem, který Tonda operativně domluvil. Svezení je to parádní, protože místa na nohy je tu asi dvakrát více. Mezitím na benzinku přijíždí servisní vozidlo a závada je během chvilky opravena. Ne že bychom u toho byli, ale náš autobus přijíždí do kempu v Oslu asi čtvrthodinku po nás. Možná kdyby zavolali kluci servis hned, ušetřilo by se za náhradní dopravu, ale to ostatně není naše starost. Vzhledem ke ztracenému půldni se rozhoduje o večerní návštěvě centra Osla a zítra se budeme věnovat muzejnímu poloostrovu Bygdoy a Frognerovu parku. Vyrážíme tedy po půl osmé na dvouapůlhodinovou procházku po norské metropoli. Všechno zlé je k něčemu dobré a tak si prázdných ulic Osla užíváme za příjemného letního večera, přitom odpoledne tu pršelo stejně jako na benzince kde jsme čekali.
centrum Osla
Při čekání na autobus za městskou radnicí sledujeme v jedné z hospůdek prodloužení finále MS ve fotbale mezi Holanďany a Španěly a po příjezdu do kempu na vršku Ekerberg už jen vidíme oranžové postavy smutně se loudající do svých karavanů.